Na svých seminářích o možnostech a síle příběhů v cestovním ruchu prezentuji jako jednu z oblastí gastronomii. Že právě příběh je to, co může rozhodnout, proč turisté navštíví daný podnik.
Nedávno se objevil důkaz nad všechny povolané, kdy příběh a vše kolem něho ocenili odborníci v soutěži Tales of Cocktail 2013, kterou gastronomická komunita považuje za „Barového Oskara“. Jak už naznačuje název soutěže - „Příběh koktejlu“.
Do finále mezi 20 nejlepších barů se dostal Black Angel v hotelu U Prince ze Staroměstského náměstí v Praze.
Jak se tam dostal, zní až trochu banálně.
Na základě doporučení byli vyzváni, aby do soutěže zaslali nápojový lístek, fotky z baru a pár slov o sobě.
Autoři chtěli vybudovat kopii anglických klubů ze 40tých let minulého století. Studovali je do nejmenších detailů (barman nosí řetízkové hodinky, či manžetové knoflíčky se znakem klubu), vybíraly a zkoušeli receptury koktejlů, které se pili už od roku 1880.
A pokud si myslíte, že to si může dovolit jen Praha, tak i podle fotografie nápojového lístku
se koktejly s takovými příběhy a historií nabízí mezi 130 až 150 koruny.
Znovu se potvrzuje tvrzení, že „Nostalgie je nejmocnější silou lidstva“. A pokud se projekt dělá poctivě a precizně, pokud máte nápad, energii a výdrž, lidé tuto snahu ocení.
Je třeba mít na paměti, že příběh vypráví každý detail, každý předmět, který do interiéru použijete.
Akorát musíme chtít vůbec nějaký příběh návštěvníkům vyprávět a to si myslím, že je největší problém většiny z nás.
Prostě u nás převládá ničím nepodpořená představa, že prostě stačí nějak vybudovat interiér, nějak se obléct, pracovníkům vysvětlit, kde je bar, kde je sklad a záchody a to stačí, aby se k nám turisté hrnuli.
A když to nefunguje, nadáváme na špatné podnikatelské podmínky, na zhýčkané a přemrštěné zákazníky, na zaměstnance.
V každém městě bylo období, které bylo nějakým způsobem slavné, úspěšné a pokud se rozhodneme, nabídnout návštěvníkům nostalgii po těchto časech, je třeba získávat informace o této době, každý detail může být zajímavý.
Asi namítnete, že takových restaurací, kde jsou loutky čarodějnic, imitace historických předmětů a to vše splácané dohromady do neskutečného kýče je v Čechách a na Moravě spousta.
Ale tak, jako ne každý umí dobře a chutně vařit, tak i ne všichni mají cit pro design, znají historické detaily a kontext doby.
Je třeba mít představu, co chcete vytvořit a pak ochotu komunikovat s odborníky. Klasickými historiky, ale i experty z jiných oborů, kteří se tradicí, historickým vývojem daného oboru zabývají.
I studium na internetu Vám může vaši představu ucelit. A pak už jen mít odhodlání, neslevit a neustoupit dodavatelům, kteří si chtějí ulehčit svou práci a zdravý selský rozum jak zkombinovat podnikatelkou logiku a sebestředné teoretické nápady expertů.
A že se informace sehnat dají, chci ukázat na tomto výběru starých tradičních receptů na bylinkové likéry, které se mohou zejména ve venkovské turistice úspěšně prosadit. V době internetového obchodu lze dnes sehnat už cokoliv.
Dobrou chuť a těším se na návštěvu nějaké tradiční venkovské krčmy!