Návod, jak zapojit sociální sítě do podnikání v tradičním řemesle.

Pro kontakt se zákazníky již nestačí mít webové stránky. V anglosaském světě se v podnikání stále více uplatňují sociální sítě a neustálá obousměrná komunikace se zákazníky. K tomu je ale třeba být velkorysý a trochu i nezištný a ve prospěch budoucnosti a dávat i něco ze svého know-how zadarmo. Jak se sociální sítě uplatňují v zájmových kurzech, chci ukázat na příkladu Robina Wooda provozujícího kurzy s tradiční výrobou dřevěných předmětů (lžíce, misky, vaničky apod.).

Lidé si již zvykli na to, že nejvíce a nejaktuálnější informace najdou na internetu, proto když něco hledají, jdou tam.
Ale co když něco konkrétního nehledají? Prostě jen mají určitou představu, co je baví, co ne, co se jim líbí a co ne a chtějí „něco“ zažít?

Jak komunikovat s nimi komunikovat?

To již nestačí mít vytvořené webové stránky a ani nestačí být na Facebooku a občas tam „hodit“ nějakou informaci, termín akce, či výstavy.

Zabývám se nyní určitou představou jak má v digitálním světě společně fungovat komunita lidí na nějakém území využívající a opírající se o přírodní a kulturní dědictví, kteří chtějí oslovit společného zákazníka – turistu.

Když už je zákazník na místě, tedy jde o člověka, který něco chce, tak se používají techniky klasické

i jen mírně modifikované.

Pokud ale máte v úmyslu komunitu zákazníků budovat, webové stránky či Facebook nestačí. Je nutná komunikace neustálá (ideálně obousměrná), která postupně, nenásilně informuje, budí zájem (tu více, tu méně) a vytváří povědomí o tématu samém.

Toto je ta funkční strana sociálních sítí, psát blog, publikovat příběhy, ukázky a příklady. Ale hlavně komunikovat se čtenáři, odpovídat na dotazy, zveřejňovat jejich reakce.

Jde více o budování důvěry, kredibility (o propagaci jde spíše mimoděk), kdy zákazník se k autorovi dostává přes příběhy, které napsal, přes videa, která nahrál, díla, které vytvořil, či přes rady, které zveřejnil. Toto ale není svět reklamy, zde

Nejde o to, přiblížit se světu showbusinessu, kde to v té nejklamavější funguje už léta. Tam osoba herce a jeho rolí, který vytváří, se v divákově mysli spojí v jedno a protože hrál zejména „klaďase“ nemůže být zlý člověk. Proto mu uvěřím i v reklamě, kdy propaguje nějaké pojištění, či produkt.

V našem světě, o kterém píši, autor za svá tvrzení na rozdíl od herce ručí. U herce přece nepřestaneme sledovat filmy jen proto, že jím propagovaný výrobek nás neuspokojil.

Ale u výrobce, či poskytovatele služby, pokud bude jeho kurz špatný, odlišný od toho, co na sociálních sítích zveřejňoval, přestanete ho sledovat.

V tomto směru se mi jako příklad velice líbí blog Robina Wooda, který vede již 7 let kurzy řezbářství a na svém portálu má blog, kurzy i své výrobky.

O tom, že nejde jen o propagaci svých produktů a služeb, svědčí i jeho rady, které nezištně dává těm, kteří chtějí začít dělat něco sami:

• Jaký je nejlepší olej na ochranu dřeva
• Jaká j nejlepší sekera pro řezbářství, polní práce i obecné použití
• Jaký je nejlepší nůž pro řezbování dřeva, či ořezávání
• Jaký je nejlepší nůž pro děti
• Jak vyrobit dřevěnou misku
• Jak vyrobit novou násadu na sekeru

Případně uvádí názorné ukázky, jak uchytit polotovar při jeho opracování.

Zde uvádím jeho 10 rad, které sestavil během své 7leté zkušenosti provozování řezbářského kurzu a které dává jiným provozovatelům kurzů. Jsou inspirující i pro nás.

1. Nezahajujte svůj (jakýkoliv) kurz jako placený, bez ohledu na to, jak dobrý v daném oboru jste, protože to není fér. První kurz realizujte zdarma pro své známé a sousedy, i když ve stejné délce, ve stejném prostředí, naprosto stejného obsahu. Je to proto, že první, kdo se z tohoto kurzu nejvíce naučí, jste vy, bez ohledu na to, jak jste v oboru dobrý a zároveň nevíte, zda účastníci mohou z kurzu získat polovinu toho, co jste plánoval nebo i dvakrát tolik.

2. Pokud uvidíte u účastníka krev, spíše než přidělení posměšné přezdívky, jste Vy jako učitel udělal něco špatně. Neakceptujte krev jako nevyhnutelnou součást učení, není jí.

3. Pokud se někdo potýká s obtížemi a Vy se mu pokoušíte pomoci. Pokud se snažíte, aby překonal problém tím, že najdete jiný způsob, jak mu problematickou pasáž vysvětlit, či ukázat, tak vždycky vnímejte, že je to spíš Váš problém jako učitele, než jejich.

4. Sledujte zblízka jejich ruce a postavení těla a posuzujte, v čem se liší od vašich. V rámci kurzu vnímejte význam svého vlastního těla.

5. Zařaďte pravidelné přestávky. Zjistil jsem, že struktura dne je stejně důležitá, jako obsah. Zajistěte, že každý bude v teple, v suchu, v příjemném prostředí a aby nebyli příliš unaveni, pouze pokud budou sami chtít, se co nejvíce naučit.

6. Vzít do rukou výrobek účastníka, je až ta poslední možnost, protože jakmile ho vezmete do ruky, účastník se přestává učit. Raději vyberte podobný kus materiálu a nástroje a ukazujte mu paralelně, jak se to dělá, aby to mohl odpozorovat.

7. Zpětná vazba formuje. Dobře nastavená zpětná vazba je při vývoji kurzu velmi užitečná. Přemýšlejte, která otázka byla pro Vás neužitečnější. Co považujete, za nejméně užitečnou otázku? Jste schopni přemýšlet, jak můžete udělat kurz jinak? Dokážete být otevření k návrhům a změnám? Po několika letech snad dokážete vyprecizovat všechny zádrhele.

8. Nejdůležitější je si být jistý, co děláte a proč. Spoustu lidí říká, že učí, ale vlastně co dělají je, že poskytují sváteční zážitky. Alternativou k svátečným (mimořádným) zážitkům je vedle toho, že cílem, proč zde zákazníci jsou, je, aby si vyrobili košík, či židli, je užívat si prostředí, mít radost z vyrobené věci. V případě, že máte za cíl zákazníky posilovat v tom, aby získané zkušenosti dále používali a vylepšovali a opakovali je, až se jim dostanou do rukou.

9. Neposuzujte sebe podle toho, co účastníci vyrobí během kurzu, ale podle fotografií výrobků, které Vám pošlou z domova týden po absolvování kurzů.

10. Užívejte si to. Nicméně berte vážně výuku lidí, když mají volno a užívají si. Můžete současně brát svůj kurz vážně a přitom si užívat.

Existují i další věci jako je znalost první pomoci, pojištění odpovědnosti. Pokud zabezpečujete občerstvení, tak pouze certifikované. I když učení danému řemeslu, je to hlavní.

Tweet Pro pokračování se musíte přihlásit